Problematika rovného odměňování zaměstnanců je v českém právu dlouhodobě upravena, avšak její praktická vymahatelnost naráží na řadu překážek.
Směrnice Evropské unie o transparentnosti odměňování, kterou musí Česká republika implementovat do 7. června 2026, má tyto nedostatky odstranit posílením transparentnosti a procesního postavení zaměstnanců.
Navrhovaná novela zákoníku práce, která bude implementovat tuto směrnici, reaguje zavedením několika níže uvedených klíčových institutů.
Transparentnost odměňování
Nová právní úprava by měla posílit transparentnost již ve fázi náboru. Zaměstnavatel bude povinen informovat uchazeče o minimální výši odměny před zahájením jednání o pracovní smlouvě a současně nebude smět zjišťovat jeho předchozí odměnu.
Současně by měl zaměstnavatel zavést povinný systém odměňování, který bude strukturovat jednotlivé složky mzdy a rozdělovat práce podle jejich hodnoty.
Informační povinnosti a kontrola
Na zvýšení transparentnosti navazuje i posílení informačních práv zaměstnanců. Zaměstnanci by nově měli získat právo na informace o své odměně a o průměrné odměně ve srovnatelné skupině prací, a to i s rozlišením podle pohlaví.
Novela by rovněž měla zavést povinnost sledovat rozdíly v odměňování. V případě neodůvodněných rozdílů bude zaměstnavatel povinen přijmout odpovídající nápravná opatření.
Procesní dopady
S výše uvedenými změnami souvisí i významné procesní dopady. Zásadní změnou by mělo být přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele, který bude muset prokázat, že k nerovnému odměňování nedošlo.
Závěr
Navrhovaná úprava nepřináší změnu samotného principu rovného odměňování, ale posiluje jeho praktickou vymahatelnost. Zvýšení transparentnosti, formalizace systému odměňování a změna důkazního břemene mohou mít významný dopad na praxi zaměstnavatelů i na vedení pracovněprávních sporů.
Autoři:
JUDr. Miroslav Různar, vedoucí advokát, Vych & Partners, s.r.o.
Mgr. David Šnajdr, advokátní koncipient, Vych & Partners, s.r.o.
