Dlouhodobě zvažované a diskutované hromadné žaloby se nakonec mají v Česku týkat pouze spotřebitelských sporů a podávat je mají moci jen neziskové subjekty zapsané ve zvláštním seznamu. Počítá s tím ministerstvo spravedlnosti, které nový návrh zákona o hromadném řízení poslalo do připomínkového řízení. Úřad usiluje o to, aby navržená pravidla fungovala od 25. června příštího roku.
Hromadná žaloba pomáhá vymáhat lidem společně nároky, o které by často v soudním řízení individuálně neusilovali, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Tato cesta ulehčuje i soudům, zrychluje soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady. Celá kauza se vyřeší jediným rozsudkem. V Česku zatím tato možnost neexistuje.
“Takové řízení zároveň povede k hospodárnosti a odbřemenění soudů, neboť projednáním spotřebitelských sporů bude vytížen pouze jeden soudce v jediném soudním řízení. V neposlední řadě hromadné řízení přispěje ke sjednocování rozhodovací praxe českých soudů ve skutkově shodných či obdobných případech,” uvedl úřad v důvodové zprávě
Princip má ale i řadu kritiků, kteří poukazovali na jeho možné zneužití – například na riziko výskytu spekulantů, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.
Ministerstvo se při naplňování unijní směrnice z listopadu 2020 o zástupných žalobách rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům.
“Věcná působnost zákona, a tím i okruh situací, na něž hromadná žaloba směřuje, se nejprve navrhuje stanovit úzce. Teprve později, jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením,” napsal úřad
Hromadné žaloby bude moci podávat jen předem určená “nezisková osoba” – například dTest či Sdružení českých spotřebitelů – zapsaná na seznam vedený Evropskou komisí. Na právní formě podle ministerstva nezáleží, typicky to ale budou spolky či ústavy. Podstatné je, že subjekt nerozděluje zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi své členy, statutární orgány či zakladatele. Pro subjekty z Česka má vést národní část seznamu ministerstvo průmyslu a obchodu.
Poškozený spotřebitel si bude moci zvolit, zda se chce řízení účastnit. Pokud se rozhodne, že ano, bude se muset do hromadného řízení v určité lhůtě aktivně přihlásit. Podmínkou je, aby takových spotřebitelů bylo alespoň 20 a aby si jejich nároky byly právně i skutkově podobné
Členové skupiny přihlášených spotřebitelů nebudou mít postavení účastníka soudního řízení. “Řízení, v němž stovky až tisíce osob mají plná procesní práva, by nebylo životné – takové řízení by bylo nutně velmi těžkopádné a v důsledku prakticky nepoužitelné. Zároveň by byli členové skupiny vystaveni riziku náhrady nákladů řízení,” vysvětlilo ministerstvo s tím, že žalobce v řízení vystupuje za celou skupinu a po celou dobu má povinnost hájit její zájmy. Žalobce bude také financovat řízení a bude odpovídat za veškeré riziko neúspěchu ve sporu.
Hromadné řízení má mít dvě fáze
V té první soud rozhodne usnesením o tom, zda je hromadná žalobu vůbec přípustná – tedy že v dané věci dává smysl a že není například jen zneužitím práva ve snaze zlikvidovat konkurenci. Až ve druhé fázi pak soud bude řešit samotný spor.V prvním stupni by tyto žaloby měly projednávat krajské soudy. Ministerstvo očekává, že hromadné spory nebudou příliš časté a ročně jich začne v řádu jednotek.
Hromadné žaloby je možné podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
ČTK, PRAHA
