PRAHA Umělá inteligence pomáhá zachraňovat životy. Co když robot selže? „Postih se pak uplatní i vůči vývojáři,“ říká v rozhovoru pro LN advokátka Barbora Dubanská.
LN: Věnujete se oblasti práva digitálního zdravotnictví. Co všechno zahrnuje a kde jej lze využít?
Otázka digitálního zdravotnictví souvisí s rozvojem umělé inteligence a zpracováním tzv. big dat. Zdravotnictví je jeden ze sektorů, jichž se tento rozvoj také dotkl. Bohužel digitalizace do tohoto odvětví dorazila výrazně později než například do automobilového průmyslu. Konkrétně jde o využívání umělé inteligence a big dat při poskytování zdravotní péče. Lze je využít na několika úrovních – od poskytovatelů zdravotní péče (nemocnice, lékaři) přes výrobce léčiv až po zdravotní pojišťovny a v neposlední řadě pacienty.
LN: Jak konkrétně?
Velmi různorodě, navíc řada oblastí ještě ani nebyla objevena. V Česku elektronizace zdravotnictví začíná elektronickým receptem a plánovaným lékovým záznamem. Sdílení informací mezi lékaři, respektive lékárníky, je totiž klíčem ke všemu. Z pohledu pacienta je velmi důležité, aby měl záruku, že jeho lékař pracuje se všemi dostupnými daty. Dokonalá výměna informací mezi lékaři, kteří pečují o jednoho pacienta, je velice důležitá – a to umožňuje právě elektronický zdravotní záznam.
LN: Co otázka bezpečnosti? Například vzhledem k nedávným hackerským útokům na nemocnici v Benešově…
Ano, zájem o tato data je extrémní, protože jsou to nejcitlivější data. Otázka má dvě roviny – právní a technickou. Riziko souvisí s ochranou osobních údajů a také s tím, jaký výklad určí Úřad pro ochranu osobních údajů a jakým způsobem se budou případně zveřejňovat data z registrů. Když ale mluvím s různými IT odborníky, jsou zastánci toho, aby se zdravotnictví plně digitalizovalo.
Celý článek naleznete zde.
