Nepříliš velkou pozornost věnují firmy zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zákon č. 418/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen “ZTOPO”). Přitom, vzletně vyjádřeno, nad řadou z nich visí trestní odpovědnost jako Damoklův meč. V míře největší nad těmi, které se zabývají podnikáním.
Pro přesnost ale nutno dodat, že stíhán může být i spolek či obdobná právnická osoba, s výjimkami může být trestně stíhána obec či kraj. Možná by si šlo představit i trestní stíhání církve, i když finesami kanonického práva se rozhodně zabývat nehodlám.
U podnikatelských subjektů je jejich ohrožení v přímé souvislosti s aktivitami, které provozují a jejich velikostí
Pravděpodobnost, že bude trestně stíhána společnost sestávající z jednoho trafikanta a jeho manželky je velice malá a limituje s nulou. Asi pochopitelně. Větší podnikatelské subjekty již takovou jistotu mít nemohou. A samozřejmě, jak již naznačeno, záleží na předmětu podnikání. Něco jiného je jistě hektarové zahradnictví a něco jiného hektarová továrna na látky, obsahující hořlaviny či toxické látky. Ale nejde jen o fyzické produkty podnikání a suroviny, které jsou k tomu používány.
Hrozbou může být i to, jak je společnost vedena, jak je vedeno její účetnictví, či jiná zákonná evidence
Kritické může být i dodržování bezpečnostních předpisů včetně prevence úrazů a zcela samostatnou kapitolu pak tvoří eventuální nezákonné jednání představitelů společnosti, ať již by mělo jít o korupci v jakékoliv formě anebo, což se zdá být aktuálně jedním z velkých problémů, nebo by šlo o ne zcela korektní snahu získat veřejnou zakázku. Bez podstatnějších detailů lze především říci jedno:
Trestní stíhání právnické osoby se odvíjí od případného protiprávního jednání fyzické osoby, která jedná v zájmu právnické osoby nebo v rámci její činnosti
Lidově řečeno „do maléru“ tak může právnickou osobu přivést trestný čin statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu právnické osoby, osoby ve vedoucím postavení, zjednodušeně řečeno, vedoucích pracovníků, ale i zaměstnanců nebo obdobných osob. Rozdíl je pouze v tom, že vedoucí pracovníci mohou přivodit trestní stíhání právnické osoby již jen pouhým spácháním trestného činu. V případě zaměstnanců je pak ještě třeba, aby byly splněny další podmínky (§ 8 ZTOPO).Zaměstnanec může předně přivodit trestní stíhání právnické osobě tím, že jedná na základě pokynů vedoucích pracovníků. Dalším případem může být to, když sice jedná o své vůli, ale právnická osoba předtím neprovedla opatření, která podle právního předpisu provést měla, anebo jejichž provedení lze na ní spravedlivě požadovat. Tím se myslí například provedení potřebné kontroly, či přijetí nezbytných opatření, jimiž by bylo zamezeno spáchání trestného činu. Vztah jednání uvedených fyzických osob, jimi spáchaného trestného činu k právnické osobě a důsledkům, které to pro ni má, se nazývá přičítání.
Trestný čin spáchaný vedoucími pracovníky se přičítá právnické osobě automaticky, u zaměstnanců je třeba aby byly splněny další podmínky
Pokud tedy jde o zaměstnance, pak má právnická osoba šanci se přičtení jejich deliktu vyhnout, pokud jim neukládá protiprávní pokyny a řádně si hledí jejich proškolování. Kromě toho, což je pro laika obtížně pochopitelné, i když je právnické osobě trestný čin výše uvedených osob přičten, ještě pořád se může vyhnout trestní odpovědnosti, jestliže řečeno slovy zákona „…vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu uvedenými osobami zabránila. Na prvý pohled je zřejmé, že takovéto vymezení možného vzniku trestní odpovědnosti právní osoby je poměrně vágní, a to nejen pro laika, ale i pro odborníka. Interpretovat pojem „spravedlivě požadovat“, není jednoduché. Za všech okolností to ale znamená zohlednění reálných možností právnické osoby v kontrastu s reálným nebezpečím spáchání konkrétních trestných činů.
V každém případě je věcí právnické osoby, aby úměrně míře rizika konkrétní společnosti, realizovala všechna opatření, která po ní lze spravedlivě požadovat
Lze dodat, že za to odpovídá statutární orgán společnosti. Co tato povinnost znamená v praxi, o tom příště.
