Milostivé léto je již několik měsíců skloňováno ve všech médiích, vesměs v pozitivním slova smyslu – většinovým obsahem mediálních zpráv o Milostivém létu je pak vždy skromná zmínka, jak se o realizaci, propagaci a schválení této vstřícné regulace zasloužil právě autor toho či onoho článku či tweetu.
Nuže, vážení, trochu bych se v tom všeobecném nadšení mírnil. Především – tento počin řeší problematiku dluhového zatížení určitých skupin populace asi tak, jako když posádka lodi s fatálním otvorem pod čárou ponoru odčerpá část nateklé vody. Neřeší to ani předmětnou díru, ani zda by se lodě neměly stavět tak, aby v nich nebyly díry tak snadno, ba ani příčinu, proč díra vznikla. Je to určitě dobré, když je před volbami, nebo když chce někdo veřejnosti ukázat svou vstřícnou povahu a laskavou tvář, ale problém to neřeší. Voda opět nateče.
Milostivé léto totiž neřeší základní příčiny vzniku dluhového zatížení v určitých částech společnosti.
Neřeší otázku finanční gramotnosti obyvatelstva, neřeší odpovědnost poskytovatele půjček, ani limitní podmínky poskytování půjček jakýmikoliv subjekty, stručně řečeno ochranu před tzv. lichvářskými úroky.Základní ochranu poskytuje ustanovení § 1796 občanského zákoníku o lichevní smlouvě, podle kterého: „Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.“
Zní Vám to nějak příliš obecně? Ani se Vám nedivím. Žádná jasná hranice maximální úrokové míry (tedy odkdy je to již lichva) ani dokonce u úvěrů spotřebitelských (o podnikatelských nebo krátkodobých ani nemluvím, tam je prostě ring volný). Některé soudy jsou schopné akceptovat úrok vyšší než 100% p.a., aniž by to považovaly za úrok lichvářský.Existuje samozřejmě i trestněprávní úprava. Ano, lichva je trestným činem již od starověku a lichváři byli historicky považováni za bytosti odporné a bezcitné. V určitých dobách se lichvářství trestalo obdobně jako kacířství. Mimochodem – trestněprávní úprava se ve snaze se vyhnout příliš kazuistickému vyjádření dostalo do takové podoby, že je téměř neuchopitelná. Faktem je, že je v praxi téměř nestíhatelná a také nestíhaná.Milostivé léto také neřeší bezuzdnou reklamu subjektů poskytujících všemožné druhy rychlých či výhodných půjček, ačkoliv se mi tak nějak zdá, že nedostatečně regulované poskytování půjček a úvěrů způsobuje společensky daleko více zla a škod než již dávno zapuzené tabákové výrobky.Svým způsobem to chápu.
Při opravdu férovém posuzování, co je a není lichvářský úrok by patrně neobstála ani řada velmi solidně se tvářících institucí.
A asi je i správné rozlišovat mezi podnikatelskými úvěry a úvěry spotřebitelskými. U podnikatele je určité riziko a určitá finanční gramotnost předpokládaná a drtivá většina pracuje s kalkulovaným rizikem. Ale u půjček na dovolenou a na vánoční dárky nebo prostě jen na to, že si chci něco hezkého koupit hned a nečekat, bychom snad něco v oblasti regulace dovolit mohli.
Mohli bychom být přece jen trochu přísnější na poskytovatele a trochu více dbát na to, aby o ty neférově půjčené peníze přišel ten, kdo je lehkomyslně poskytl, než umožnit zničit toho, kdo si je lehkomyslně půjčil. A asi by bylo lepší takovým lehkomyslným půjčkám neposkytovat právní ochranu a ne jim umožňovat propagaci v hlavních médiích. Lepší je likvidační půjčky neumožňovat, než pak celospolečensky řešit, jak těm, kteří se dostali do zlé finanční situace, úroky nebo celý dluh odpustit. Odpouštěním dluhů zcela nebo zčásti nezodpovědné dlužníky spíše povzbudíte, aby si půjčili znovu, než aby si dávali příště pozor.Takže, milí orlové práva, co zkusit řešit příčiny místo následků?
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
